Klub chovatelů a přátel ruských černých teriérů v ČR

Cestovatelské nemoci

S rozvojem cestovního ruchu a rozšiřující se nabídkou ubytování ve středomořských a jiných teplejších lokalitách také s našimi čtyřnohými kamarády se mnozí lidé vydávají na dovolené do těchto zemí také s vlastními psy. I když u nás neexistují, např. jako v Německu, útulky specializující se na dovoz psů právě z těchto lokalit, mnozí z nás si často z Řecka, Turecka, Bulharska či jiných zemí dováží místo suvenýru nového čtyřnohého kamaráda. Z těchto důvodů se u našich pacientů čím dál tím častěji setkávám s parazitárními onemocněními, které se klasicky vyskytují právě jen v jižních zemích.

V následujícím článku jsou stručné informace o nejčastěji se vyskytujících tzv. cestovatelských nemocech, abyste mohli včas rozeznat klinické příznaky a mohla být včas zahájena potřebná léčba.

Pokud jste s Vaším psem navštívili některou ze zmiňovaných lokalit a po čase Vám bude připadat, že jaksi není ve své kůži, nezapomeňte svému veterináři říct o pobytu v jižních zemích. V případě pochybností v diagnostice, nebo terapii se neváhejte obrátit na pracoviště, kde mají s léčbou takových onemocnění zkušenosti.

Babezióza

Původce babeziózy Babesia canis se vyskytuje běžně v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, Francii, Itálii, Řecku, Španělsku, Portugalsku, obecně ve všech jižněji položených státech Evropy. Infikovaná klíšťata byla však zaznamenána také na jižním Slovensku a v okolí Břeclavi. K nakažení psa dojde přes přenašeče babeziózy klíštětem.

První klinické příznaky se vyskytují po dvou dnech až pěti týdnech od nakažení. Mezi typické příznaky patří únava, horečka, slabost, světlé sliznice, moč krvavé nebo až velmi tmavé barvy. Později se mohou přidat průjmy, ztráta hmotnosti, ikterus (žluté zabarvení sliznic). U některých jedinců probíhá onemocnění perakutně a může končit smrtí.

Diagnostika onemocnění se provádí z krve (krevního nátěru, nebo průkazem patogena v krvi specializovaným vyšetřením). K léčbě se používají specifické preparáty, které jsou v České republice dostupné jen na několika pracovištích. Obvykle je nutná hospitalizace pacienta a jeho stabilizace, často i transfuze krve.

Není známo, že by stejný původce způsoboval onemocnění také u člověka.

Leishmanióza

Leishmanióza patří naopak mezi zoonózy, tedy onemocnění, u nichž je znám přenos mezi zvířetem a člověkem a z toho i vyplývající nebezpečí. Původcem tohoto onemocnění je v Evropě Leishmania infantum, kterou se pes nakazí přes mezihostitele komárka z rodu Phlebotomus. Výskyt onemocnění je vázán na rozšíření přenašeče, ten se vyskytuje na jih od 45° zeměpisné šířky. Ve Středomoří je procento nakažených psů poměrně vysoké. Ve Francii až 66 %, ve Španělsku je to až 67 % psů. Ojedinělé případy jsou zaznamenány také u psů žijích v jižních údolích Švýcarska.

První projevy onemocnění se mohou objevit 1–18 měsíců po nakažení, proto obvykle nejsou dávány do souvislosti s pobytem psa v endemických oblastech výskytu tohoto onemocnění.

Rozlišujeme dvě hlavní formy leishmaniózy a to kožní a systémovou. Mezi nejčastější symptomy systémové formy patří ztráta hmotnosti, zvětšení mízních uzlin, slabost, průjem, zvracení, světlé sliznice. Nebo jako u nás ošetřovaného pacienta kulhání z důvodu zánětu kloubů. Kožní forma se projevuje chronickými, nesvědivými ekzémy a vypadáváním chlupů nejvíce v oblasti nosního hřbetu, špiček uší a tvorbou tzv. brýlí, nebo-li neochlupených míst v okolí očí. Leishmanióza je bohužel neléčitelné onemocnění. Použitím speciálních léků můžeme docílit remise, tzn. dosažení bezpříznakového období, ale parazit bude stále přítomen v organismu a příznaky se mohou opět objevit později. Bez zahájení léčby umírá většina psů do jednoho roku od nakažení, s pomocí moderní léčby je prognóza lepší. S již nakaženým psem se nedoporučuje cestovat do endemických oblastí výskytu nemoci, pro vyšší riziko nakažení majitele psa, přes komárka, který by nejprve sál krev na psovi a poté na jeho majiteli.

Ehrlichióza

Toto onemocnění způsobuje Ehrlichia canis, jehož přenašečem je opět klíště, často se vyskytuje při babezióze, protože přenašečem je stejný druh klíštěte. Z uváděných onemocnění patří mezi nejméně nebezpečné a může probíhat i bez příznaků. K těm nejčastějším patří horečka, slabost a zvracení. Definitivní diagnóza se stejně jako u babeziózy stanoví vyšetřením krve. K terapii se používají antibiotika.

MVDr. Kateřina Stiborová