Klub chovatelů a přátel ruských černých teriérů v ČR

Hypoadrenokorticismus, Addisonova choroba

Addisonova choroba je poměrně málo známé a méně často se vyskytující onemocnění psů. Ačkoliv černý teriér nepatří mezi predisponovaná plemena pro tuto chorobu, osobně znám dvě fenky z českého chovu, které tato nemoc postihla. Snad se v následujících řádcích dozvíte pár důležitých informací o tom, jak nemoc u svého zvířete rozpoznat a co udělat proto, aby i s tímto onemocněním váš pejsek mohl nadále žít spokojený a v podstatě úplně normální život.

Addisonova choroba (hypoadrenokorticismus) vzniká jako výsledek neschopnosti nadledvinek, což je párový orgán umístěný v blízkosti ledvin, produkovat důležité hormony. Jsou to tzv. mineralokortikoidy a glukokortikoidy. Ty se účastní mnoha důležitých metabolických činností v těle, především hospodaření s ionty.

K zastavení funkce obou nadledvinek dochází z důvodu imunitně zprostředkovaného zánětu, tzn. že organismus sám si vytvoří protilátky proti nadledvinkám a ty jsou pak imunitním systémem zničeny. Obdobně dochází ke vzniku hypotyreózy (snížené funkci štítné žlázy), nebo cukrovky (neschopnost slinivky produkovat inzulín). Nebo jako následek předchozí léčby hyperadrenokorticismu, tedy zvýšené funkce nadledvinek. I když v dnešní době se pro léčbu hyperadrenokorticismu využívají látky, které tlumí funkci nadledvinek jen dočasně a nezpůsobují úplnou destrukci tkáně nadledvinek.

Toto onemocnění se nejčastěji vyskytuje u fenek mladšího a středního věku. Mezi predisponovaná plemena patří pudl, portugalský vodní španěl, nova scotia duck tolling retrívr, bearded kolie, erdelteriér, německá doga, bernardýn, basethound, rotvajler, špringršpaněl, west highland white teriér a soft coated wheaten teriér. Jestli je pravděpodobná i vyšší náchylnost černého teriéra k tomuto onemocnění, vzhledem k jejich vzniku mimo jiné z erdelteriéra a rotvajlera je možné jen spekulovat. Onemocnět ale mohou samozřejmě všechna plemena a to nejen fenky, ale i psi a to v jakémkoliv věku. Jedním z mých pacientů byl také trpasličí pudl, u něhož se nemoc objevila již ve věku 7 měsíců. U některých plemen (pudl, portugalský vodní španěl a nova scotia duck tolling retrívr) byl již přesně zjištěn způsob dědičnosti onemocnění, u jiných plemen zatím ne, ale přesto by bylo vhodné z preventivního hlediska tyto jedince nezařazovat do dalšího chovu.

V podstatě největší úskalí této choroby jsou chybějící typické příznaky. Často jsou to letargie, zvracení, průjem, dehydratace, někdy nadměrné pití a močení. Ani pro veterináře není jednoduché tyto příznaky ihned přiřadit právě k projevům Addisonovy choroby. Varovným příznakem je jistě to, že akutní zánět trávícího traktu často odezní po nasazení diety, a nebo jiné potřebné léčby, u Addisona přetrvává zvracení a průjem i dále. Často dochází ke zlepšení stavu a dočasnému odeznění příznaků po léčbě infuzemi a kortikosteroidy. Právě chybějící rovnováha v metabolismu iontů (která se dočasně upraví právě podáním infuzí) a kortikosteroidy jsou vyvolány hypoadrenokorticismem. Někteří pacienti, u kterých nebyla včas provedena diagnostika onemocnění jsou k nám bohužel dovezeni až ve stádiu šoku, hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi) a vysoké dehydratace.

Klinické vyšetření u veterinárního lékaře by mělo být doplněno o vyšetření krve. V krevním obraze se může vyskytovat anémie (nedostatečné množství červených krvinek) a posuny v množství některých řad bílých krvinek (neutrofilie, lymfocytóza). Specifičtější je nález při biochemickém vyšetření krve, kde se vyskytuje hyperkalémie (zvýšené množství draslíku) spolu s hyponatrémií (snížené množství sodíku), což je vůbec nejtypičtější příznak tohoto onemocnění. Bohužel je známa i takzvaná atypická forma Addisona, kdy k tomuto posunu iontů nedochází. V biochemickém krevním vyšetření jsou často změněny i jiné parametry (hladina krevního cukru, abnormální jaterní enzymy, zvýšená močovina a kreatinin, zvýšení hladiny vápníku a fosforu, aj.), což může být zavádějící a chybně tak bývá stanovena diagnóza jako selhání ledvin, jater, nádor slinivky apod.. Existuje ovšem jedno spolehlivé vyšetření, a to specifický test, který toto onemocnění odhalí téměř stoprocentně. Jediný problém je, že tento test není v České republice příliš dostupný a většinou jsou jej schopna provést jen specializovaná veterinární pracoviště.

Léčba Addisona se dělí na akutní, tzn. ošetřování pacienta v šoku a poté dlouhodobou léčbu. Ta dlouhodobá, tzn. celoživotní, spočívá v podávání tabletek s obsahem mineralokortikoidů, za určitých okolností také podávání kortikosteroidů. Ani pro psa velikosti černého teriéra není léčba nijak výrazně finančně nákladná a vzhledem k nutnosti podávání léků 1 – 2x denně ani pro majitele příliš náročná. Prognóza tohoto onemocnění je výborná a pacienti při vhodné terapii se dožívají vysokého věku a mohou vést zcela normální život.

© MVDr. Kateřina Stiborová