Černý teriér Černý teriér

Klub chovatelů a přátel ruských černých teriérů v ČR

ČLEN FCI PROSTŘEDNICTVÍM ČMKU
Černý teriér

O lidech a psech nebo O psech a lidech…?

Tento článek odráží můj názor na společné soužití člověka se psem a moje chápání „psího vidění světa“. A proč vlastně vznikl? Od doby, kdy jsem spustila provoz webových stránek, se na mne obrací čím dále tím více lidí s dotazy typu „Je pro mne a moji rodinu vhodný jihoruský ovčák?“, „Mám si raději pořídit jihorusa nebo černého teriéra?“, „Jaké plemeno je pro nás vhodné?“. Pramení to z toho, že lidé vidí moji objektivnost – neodchovávám totiž štěňata ani jednoho z plemen, proto je můj názor prostý jakéhokoli komerčního zájmu. Mám však smečku 5ti psů plemen jihoruský ovčák - fena, 2x černý teriér – pes+fena, německý ovčák – pes a jorkšírský teriér - pes. Jinak ale nemám oblíbená plemena, mám jen oblíbený druh zvířete a tím je pes.

O lidech a psech_1 V mé smečce žije 5 psů společně, bez kotců a jiných bariér, bez rvaček a jiných konfliktů. Kdybych měla více času, bylo by jich třeba i 30.

Vyrostla jsem v centru velkého města, a to nemá moc blízko k přírodě. Nestudovala jsem žádné přírodní vědy. Ale od čtyř let jsem přiváděla rodiče k šílenství žebráním o psa. Vrhala jsem se na procházkách s maminkou na kolemjdoucí hafany hlava nehlava naprosto beze strachu a ohledu k velikosti psa. Tak jako někteří odchytávají na vycházkách svoje psiska vida v dáli blížícího se potencionálního psího „soka“, moje máma odchytávala mne. Snad stokrát v představách viděla svoje dítě mizet v útrobách obří žluté dogy Hugouše, kterého jsme potkávali k radosti rodičů nejčastěji. Byl veliký jako větší poník a žlutý s tmavou maskou. Když pršelo, nosil na hlavě slaměný klobouk, aby mu nenapršelo do uší, jejichž kupírování se evidentně vymklo veterináři z ruky a pes měl ucho přes hlavu.

A proč to vše píšu? 32 let je můj život úzce spjat se psy a nikdy jsem nepocítila na žádné části svého těla zákus psích zubů. Nepotřebujete totiž žádné odborné vzdělání, abyste dobře vycházeli se zvířaty. Dokonce i velmi vzdělaní lidé, (a to mezi moje blízké známé patří univerzitní profesoři, lékaři, vědci), mohou mít zásadní problém komunikovat s přírodou a se psy. Psi neví, že lidé mají vzdělání, nerozlišují nás podle hmotných statků a objemu financí na účtu v bance. Pes vám naprosto s přehledem a bez pocitu provinění pozvrací sedadlo O lidech a psech_2 v embéčku stejně jako v posledním modelu BMW nechápaje rozdílu. Zvalchuje vaši exkluzivní milenku nebo nabubřelého šéfa stejně jako zpustlého bezdomovce, pokud vstoupí na jeho území bez vašeho doprovodu nebo předchozího seznámení. Psi neví, že lidé mají vzdělání, hmotné statky, tajné známosti nebo šéfy, nerozlišují je podle peněz nebo vzhledu, neznají kategorie ve společnosti, oni jen pudově cítí, jaký je člověk vevnitř a chovají se ryze podle zákonů přírody a smečky. Tahle pravidla platí od čivavy po vlkodava. Abyste si rozuměli se psem, musíte být emocionálně vyrovnaní. Tohle platí bez rozdílu plemen. Je velmi podstatné pochopit, jak důležitá je pro psy emocionální a duševní rovnováha jejich pána. Být inteligentní jen usnadňuje toto pochopení, inteligence však zdaleka nezaručuje vyrovnanost. Problémy jsou vždy s lidmi. Jsme živočišný druh, který chce neustále něco zdůvodňovat a nad něčím hloubat. Psi pastevců v Gruzii jsou vyhublí, ale netrpí psychickými problémy. Oproti tomu u nás mají pejsci pohodlný život a dostatek potravy, ale projevují se u nich psychické poruchy. Jejich majitelé jsou zaneprázdnění nebo líní si najít čas, se psy necvičí a netráví čas na vycházkách, oni je jen odměňují a kupují O lidech a psech_3 jim pro ně naprosto nepodstatné věci. Pes nepotřebuje kočárek, obojek se swarovského kameny ani pelíšek s baldachýnem. Nemůžete mu koupit play station a říct mu „bav se sám“. Většina „psích problémů“ je psychologického původu a souvisí s člověkem. Problém se nevyřeší, když zakážeme jednu, dvě, tři a více konkrétních plemen psů (posledním příkladem je například Dánsko). To vede jen ke zbytečnému omezování lidí a exodu psů. Je třeba osvěta – naučit lidi, že musí se psy dělat mnoho rozličných činností, které vyžadují energii a týmovou práci. Lidem je potřeba vysvětlit principy chápání světa očima psů, správné zacházení se zvířaty, empatii a soucit. Moderní doba ztratila spojení s přírodou. Na ty, kteří k ní stále tíhnou, je pohlíženo malinko „přes prsty“. Dnešní společnost chodí raději do ZOO než do volné přírody. Jedině zvířata nás opět mohou naučit, co je příroda. Lidi je třeba inspirovat a ne jim nařizovat a zakazovat. Když se k matce přírodě a jejím dětem nebudeme chovat správně, čeká nás jen zpětný odraz. Nikdy nesmíme dělat nic proti přírodě. NIKDY!

Nejlepší způsob jak porozumět a poznat osobnost člověka je skrze jeho psa či psy. Pes totiž neví jaké je vaše zaměstnání, ale zná výborně způsob, jakým prožíváte svůj život. Pes je schopen říct, že je jeho pán smutný nebo pod psychickým tlakem, aniž by si to sám uvědomoval. Z knih se dozvíte, jaké jsou lidské osobnosti obecně, o jednotlivci řekne mnohem více jeho pes. Je to nejlepší způsob, jak odhalit kvalitu člověka. Psi zrcadlí pocity svých pánů stejně jako malé děti, které vždy dělají to, co vidí doma. Jsou tři základní principy chování ke psům: výcvik – disciplína – láska. Každý tvor, nejen pes, potřebuje všechny tři složky. Lidé své psy (ale i děti) často pouze odměňují, ale to je špatně. Od psů člověk získá empatii. Nemusíte říct jediné slovo a oni bezpečně vycítí Vaše pocity a Vaši energii. Můžete být expert na komunikaci, ale to ještě neznamená, že si budete umět komunikovat se svým psem. Já, ačkoli neumím španělsky nebo německy, můžu jet do Španělska nebo Německa a rozumět si tam se psy. Je to univerzální jazyk zvířecího světa.

Většina lidí vede neuspořádaný život, jsou pak neklidní a nevyrovnaní, ztrácí povědomí sami o sobě a jejich psi jim pak nerozumějí a neposlouchají je. Pes nikdy neposlechne zmatený zdroj pokynů. Jestliže jste nezklamali v osobních vztazích jako manžel/ka, otec/matka, nemusíte mít obavu, nezklamete ani jako majitel psa a to jakéhokoli plemene. Komunikujete-li bez konfliktů sami se sebou a svým okolím, budete dobří i v komunikaci se psem. Pro psa bude vaše rodina vším, každý člen by se měl zapojit do jeho výchovy, krmení, hry, venčení. Nezapomeňte na tři pravidla: výcvik – disciplína – láska. Disciplinovaně a s láskou psa cvičte, povely a láskou vyžadujte disciplínu, láskou odměňujte za cviky a dodržování disciplíny. Pes potřebuje srozumitelně vysvětlit pokyny, podle nichž se pak spolehlivě řídí.

Olidech a psech _4 Psi mají ohromnou schopnost promíjet. Prominou vám během vteřiny. Zvířata žijí v přítomnosti, ne v budoucnosti. Jen lidé mají schopnost plánovat si budoucnost. Zvířata žijí současně a naplno. Psi nám mohou být knihou i učiteli. Jejich prostřednictvím a správným pochopením můžete změnit i svůj přístup k dětem. Můžete své dítě milovat sebevíc, ale musíte mu dát pravidla, co může a co nesmí, jinak z něj bude rozmazlené a zmatené dítě, ne příliš dobrý člen společnosti. Každý potřebuje určitý výcvik a pravidla. Svým psům říkám, že jsou moji osobní Buddhové, kdykoli jsou po mém boku a připomenou mi, že ač je sebehůř, bude zase vše v pořádku. Vždy si budeme vzájemně nejlepšími přáteli.

Moje rada na závěr – plemeno není podstatné, popisy v encyklopediích jsou jen orientační, mnohdy zastaralé či subjektivní. Podstatní jste vy, budoucí majitelé psů a vůdci smečky, kterou je pro psa vaše rodina a vy jako její vůdce. Zvažte svoje možnosti a vybírejte pečlivě chovatele, od kterého pejska kupujete. Vždy upřednostněte toho, kde vidíte sourodou a harmonickou volně žijící smečku psů, kde všichni její členové štěňatům předávají jen to dobré. To je ten správný člověk, vyrovnaný s přírodou, psy i sám se sebou. Vyhněte se naopak těm, kde jsou řvoucí a nevyrovnaní psi v klecích a mají mezi sebou konflikty. Takový chovatel sám není vyrovnaný, není dobrým vůdcem smečky, není schopen vám kvalifikovaně poradit ani pomoci v případě potřeby.

© Natálie Bezvodová

O lidech a psech_5
Dělítko novinek Dekorace

 

Naši významní sponzoři:

Zasklení balkonů